Minulý týden touhle dobou jsem balila kufr do Sankt Petěrburgu. Něco teplého na chladné večery u Něvy, něco lehčího na horká odpoledne, která slibuje předpověď, pas s ruským vízem, několik dalších nezbytností, a hlavně nezapomenout nastavit budík na čtyři ráno, protože ve 4:30 na nás před domem bude čekat taxík na letiště.

Let proběhne hladce, oba ho s Gáborem prospíme a probudíme se až při přistání na Pulkovo letiště. Ještě rozespale se na sebe podíváme, ale náš výraz v obličeji nepotřebuje dalších slov. Tak jsme asi fakt tady.